Jak vybrat auto?

• Velikost

Při rozhodování o tom, jak velký vůz si pořídíte, berte v potaz, kolik osob jím bude jezdit. Jestliže jezdíte sám nebo ve dvou, může vám stačit menší auto nebo sportovní kupé. Navíc se vám s takovým autem bude snáz parkovat nebo manévrovat ve městě. Pokud jste ovšem členem rozvětvené rodiny či majitelem psa, měli byste sáhnout po větším voze s dostatkem úložných prostor. 

Miniauta

Mohou mít až čtyři sedačky, ale v takovém případě se dospělí vzadu nebudou cítit pohodlně. Jde o ideální modely do města – výborně se s nimi manévruje a snadno je zaparkujete. Mimo město ale neposkytují takový komfort. Další nevýhoda je jasná – miniaturní zavazadlový prostor. 

Supermini / malá auta

Patří sem například i Škoda Fabia. Stále jde o vozy, které se cítí nejlépe ve městě, ale zvládnou již i přejezdy po okreskách a kratší trasy na dálnici, aniž by utrpělo vaše pohodlí. V provedení kombi mohou být i nečekaně praktické, přesto jsou pro větší rodinu stále nevhodné. 

Nižší střední třída

Jde o univerzální auta, ideální pro většinu českých rodin. Do zavazadlového prostoru se vejdou kufry na týdenní dovolenou a díky většímu rozvoru vozy zvládnou i příčné nerovnosti na dálnicích. Pokud se obáváte právě o velikost kufru, je jistotou varianta kombi.

Střední třída

Větší komfort, delší rozvor a dostatek místa v každé situaci. Pro rodinu ideální volba, stejně jako pro manažera, který chce své peníze utratit za kvalitní auto. V případě střední třídy můžete očekávat i nadstandardní prvky výbavy – ať už půjde o zvýšení luxusu na cestách, nebo o bezpečnostní prvky. 

Luxusní vozy

Pokud chcete to nejlepší na trhu, v této třídě si vyberete. Nejjemnější kůže, pravé dřevo, hliníkové nebo karbonové obložení – to vše máte k dispozici. K tomu nejsilnější motory s kultivovaným projevem. 

• Karoserie

Výše uvedené rozdělení je podle velikosti, ale na silnicích potkáte i různě „tvarovaná“ auta. A zatímco v minulosti byly všechny vozy prakticky stejné, dnes je situace zcela odlišná. Přečtěte si, mezi jakými typy můžete vybírat.

Hatchback

Představuje v dnešní době nejběžnější karoserii. Má jeden nebo dva páry dveří a prakticky celou výklopnou záď, kudy se dostanete do kufru. Ten může být sice menší, což ale přestává platit v případě varianty kombi nebo pokud sklopíte zadní sedačky. 

Liftback

Zjednodušeně se jedná o hatchback s prodlouženou zádí. I zde se otevírá celá zadní část, takže máte ke kufru jednoduchý přístup. Příkladem liftbacku je Škoda Octavia. 

Sedan

Jde o nejklasičtější tvar s jasně odděleným zavazadlovým prostorem. Má dva páry dveří a kufr s odděleným víkem, které se neotevírá spolu se zadním oknem. Výhodou je často vyšší jízdní komfort, protože oddělený kufr znamená menší hluk od zadních kol. K nevýhodám naopak patří menší nakládací otvor do zavazadlového prostoru a často i menší variabilita vnitřku vozu. Stále však platí, že jde o nejelegantnější karoserii. 

Kombi

Až na výjimky vychází ze sedanu nebo hatchbacku a bývají o něco delší, i když mají shodný rozvor. Jeho střecha je však protažená až na konec auta a jeho zadní dveře jsou svislé. To zvyšuje využitelnost zavazadlového prostoru a především jeho objem. Je ideální karoserií v případě, že s vozem jezdíte na rodinné dovolené nebo stěhujete objemné předměty. 

Kupé

Nižší a sportovní karoserie mívá často jen dvoje dveře. Karoserie není příliš praktická a řeší maximálně co nejnižší odpor vzduchu. Pokud je kupé odvozené například od sedanu, je zároveň o něco dražší, protože jde o designové řešení. Kupé je ideální jako druhé nebo třetí auto do rodiny. 

Kabriolet

Jedná se o vůz se skládací střechou, která je buďto kovová, nebo látková. Pokud má kabrio pouze dvě sedačky, můžete se setkat i s pojmenováním roadster. Jízda bez střechy poskytuje největší spojení s okolním světem, ale zato přináší hned několik omezení. Jedním z nich je menší zavazadlový prostor. Především pro starší kabria pak platí snížená využitelnost během zimy (karoserii škodí posypové materiály a látková střecha neposkytuje dostatečnou izolaci). Nové modely jsou na tom samozřejmě daleko lépe, především varianty s kovovou skládací střechou.

Offroad

Je ideální volbou pro všechny, kteří tráví většinu času mimo zpevněné komunikace. Pro offroady je typický zvýšený podvozek, pohon všech kol, robustní konstrukce a terénní funkce. Daní za to jsou špatné jízdní vlastnosti na běžné silnici, vyšší spotřeba a větší hluk v kabině. Offroad je  často také pomalejší.

SUV

Sportovně-užitkové vozidlo. Původně šlo o umírněnou verzi offroadu, ale v poslední době se jedná spíše o městská auta na zvýšeném podvozku. Zároveň je ale možné auto změnit díky několika volbám (terénní předvolby) na vůz, který projede víc, než si jeho řidič dovolí. I když SUV často působí mohutnějším dojmem, zkontrolujte si vnitřní prostor – v mnoha případech jde o iluzi a interiér je stejný jako v běžném hatchbacku. K nevýhodám patří vyšší spotřeba a horší jízdní vlastnosti spojené s vyšším těžištěm. 

Crossover

Podobná karoserie jako SUV, ale ještě o něco menší terénní vlastnosti. Crossover znamená, že si vůz bere něco alespoň ze dvou kategorií, kdy jednou z nich je prakticky vždy hatchback. Další prvky přichází od SUV, offroadu nebo i od dodávky. Výhodou je vyšší sedadlo řidiče a zajímavý design. Nevýhody jsou prakticky totožné s SUV – vyšší spotřeba, horší dynamika i jízdní vlastnosti. 

MPV

Někdy se můžete setkat i s označením minivan. Jde o vysloveně rodinný vůz zaměřený na bezpečí a komfort posádky. K obvyklým prvkům výbavy patří variabilní posouvání sedaček, abyste mohli snadno uložit i nesložený dětský kočárek nebo převážet své psy. Daní za velký prostor je vyšší spotřeba a o něco horší jízdní vlastnosti. 

Dodávka

Původně šlo o vysloveně užitkové vozy, dnes je ale situace trochu jiná. Auto má někdy až devět sedaček, po jejichž vyjmutí vznikne prostor pro jednu nebo dvě europalety. Častou volbou je úprava na obytný vůz. Vzhledem ke své velikosti můžete čekat nepříliš dobré jízdní vlastnosti a vyšší spotřebu. To je ale vykoupeno vším, co může rodina nebo podnikatel od auta požadovat.

Pick-up

Kabina s jednou řadou nebo dvěma řadami sedadel a otevřená korba. To jsou typické znaky pro pick-up. Ideální je pro práci na farmě nebo statku, kde bude převážet těžké náklady nebo tahat přívěsy. Právě tam se hodí a poskytne neocenitelnou službu. Jinde budou jeho vlastnosti naopak nevýhodou, a to kvůli své vysoké spotřebě a minimálnímu pohodlí. 

• Spotřeba

„Apetit“ vozu přímo ovlivňuje váš styl jízdy, počet cestujících nebo samotná trasa (město x dálnice x silnice nižší třídy). Většina rodinných aut se v dnešní době vejde do 9 litrů na 100 km, ať jde o naftu, nebo benzín. 

• Ergonomie a jednoduchost obsluhy

Pokud si myslíte, že všechna auta mají stejný nebo téměř podobný interiér, můžete být překvapeni. Ovládání zpětných zrcátek, rádia nebo i odkládací plochy jsou u každého výrobce jinak řešené a ne vždy sedí každému řidiči. Proto si během zkušební jízdy vyzkoušejte všechny běžné činnosti, které máte zautomatizované. To platí už pro samotné sezení v autě, výhled na budíky, ukazatele a zpětná zrcátka nebo pro polohu řadicí páky. Berte ohled na ostatní ve chvíli, kdy kupujete auto pro více řidičů (často jde o firemní vůz nebo auto, které bude řídit například manžel/ka). Jednoduchost a intuitivní ovládání jsou v takovém případě o to cennější.

• Variabilita vnitřního prostoru

V případě, že převážíte děti, psy nebo objemné předměty, bude vás nejvíce zajímat právě tato oblast. Zkuste si posouvání a především sklápění sedaček, které by mělo ideálně tvořit rovnou plochu. V některých případech je možné sedačky rovnou vyjmout. Posouvání sedaček je žádoucí například ve chvíli, kdy upevňujete autosedačku.

• Automatická nebo manuální převodovka

Manuální převodovka je v českém prostředí hojně zastoupena, v porovnání například s USA. Pojí se s ní mimo jiné i ovládání spojkového pedálu. V minulosti měly automaty problémy s prodlevou mezi zařazením jednotlivých stupňů. To je dnes minulostí a drtivá většina automatických převodovek řadí zcela plynule. Zároveň jde o perfektní řešení pro auto do města, kde byste museli řadit prakticky neustále. S moderním automatem se zkrátka nemáte čeho bát. 

• Stav vozu

Pokud kupujete vůz od autorizovaného dealera, máte jistotu, že je všechno v pořádku. Nové automobily jsou bezchybné a pocházejí přímo z továren. Předváděcí vozy autosalonů pak absolvovaly především testovací jízdy, mají jasnou historii a jsou dobře opečovávané. Další kategorii představují referentské vozy. Jde o auta po prvním majiteli, s garancí původu a vyplněnou servisní knížkou. Často mají nadstandardní výbavu. Zajímavý segment představují skladové vozy. Jde o nová auta, u kterých si však nemůžete sami navolit výbavu – ta je daná přímo z výroby. Jsou však „skladem“ a dostanou se k vám prakticky okamžitě, často za výhodnější cenu. Poslední možností jsou ojeté vozy od soukromníků nebo z bazaru. Sami byste se do koupě pouštět neměli, vždy si přizvěte svého automechanika nebo experta na autotechniku. 

Nové vozy

Pokud si můžete dovolit větší investici, je nové auto ideální. Dostanete záruční servis, čistou historii a možnost navolit si auto podle sebe. Koupě nového vozu se vyplatí tehdy, když si plánujete vůz nechat delší dobu.

Předváděcí vozy

Ve chvíli, kdy hledáte finanční úsporu, jsou dobrým řešením předváděcí vozy – auta v majetku autosalonů, která sloužila jako ukázková pro jednotlivé zájemce. Mají servisní historii, takže víte, co se s nimi dělo, a nekupujete zajíce v pytli. 

Referenční vozy

Jsou to auta zpravidla po prvním majiteli s plně doložitelnou historií. Může jít o bývalá firemní auta s často nadstandardní výbavou. Pravidelná návštěva servisu je u těchto vozů pravidlem.

Bazarová auta

Představují nejlevnější způsob, jak koupit vůz. Nikdy byste se ale do této akce neměli pouštět bez odborníka. Sami často nemáte šanci odhalit veškeré další náklady spojené s pořízením ojetého vozu. Spoléhat se jen na slovo majitele bazaru se nemusí vyplatit a za nezbytnou výměnu dílů můžete zaplatit i více než polovinu ceny auta.

Na druhou stranu jde o způsob, jak si pořídit silný automobil, po kterém jste dlouho toužili, nebo raritu, ve které nejezdí každý druhý řidič. Nabídka je v Česku neuvěřitelně široká a komu nestačí, má možnost se podívat například do Německa. Komu nevadí, že k vozu nedostane záruku a chce především ušetřit nebo si splnit sen, pro toho je bazar perfektní možnost.

• Možnosti náhonu

Variantu předního náhonu volí většina výrobců. Hnaná jsou výhradně přední kola a nad přední nápravou je rovněž umístěn motor. Jde o konstrukčně jednodušší řešení. V případě silných motorů je ale možné cítit „tahání za volant“, když poháněnými koly také zatáčíte.

Zadního náhonu se drží již jen několik výrobců (např. BMW nebo Mercedes), v minulosti však byl právě náhon na zadní kola nejčastější. Zkušenější řidiči si všimnou rozdílného rozložení váhy, auto se také chová jinak v krizových situacích. 

Při náhonu 4 x 4 jsou všechna 4 kola. Permanentních 4kolek však není příliš, častější je postupné připojování nápravy nebo poměrné rozdělení hnací síly mezi nápravami. Permanentní 4kolky se zejména hodí do velmi náročných podmínek. 

Vozidla s připojováním náprav za zhoršených adhezních podmínek, například sníh, led, ale i mokré listí, mají jednu nespornou výhodu, a tou je spotřeba. Během jízdy za dobrých podmínek může systém odpojit jednu z poháněných náprav a tím se zmenší tření v převodovém ústrojí. Připojování náprav může být manuální nebo automatické. U automatického si vůz sám vyhodnotí, kdy dochází ke ztrátě přilnavosti, a sám automaticky připojí druhou nápravu.

Nepravý náhon 4 x 4

Tato auta mají několik možností náhonu všech kol. V první řadě můžete vy sami vybrat, kdy se všechna kola zapojí. Jinak bude mít vůz jen klasický náhon přední nebo zadní nápravy. Další variantou je pohon příkladně přední/zadní nápravy v poměru 80 : 20, kdy jde většina hnací síly na přední kola. Moderní systémy si pak často samy vyhodnocují, kdy a jak je třeba další kola zapojit. 

• Výbava vozu

V první řadě se vždy podívejte, jakou výbavu máte v základu. Nejčastěji se vybírá klimatizace (automatická), lepší světla, držáky na kelímky nebo audiosystém propojený s telefonem. Některé prvky příplatkové výbavy jsou sdružené ve zvýhodněných balíčcích neboli packetech. Při pořizování nového auta mějte na paměti, že jedna částka je za samotné auto, ale příplatky mohou často zvednout celkovou sumu až o 20 % i více. 

• Bezpečnost vozu

Před nákupem si vždy zjistěte, jak bezpečný vůz je. Pasivní bezpečnost je souborem mnoha jednotlivých prvků. Mezi ně patří i konstrukce a karoserie se svými deformačními zónami. Dále samozřejmě airbagy. Ty už nejsou jen čelní, ve výbavě můžete najít i kolenní nebo boční airbagy. Samozřejmostí jsou bezpečnostní pásy. Čistě sportovní nebo okruhové vozy mohou mít pásy speciální – vícebodové.

Bezpečnost vozů a jeho posádky dnes hlídá také mnoho senzorů. Mezi nimi jsou například senzory přejezdů mezi pruhy, mrtvého úhlu nebo rozpoznávání dopravních značek.

• Zabezpečení vozu

Zde budete řešit především zamykání vozu. To může být klasicky klíčkem nebo bezklíčové. Dnes již stačí mít u sebe pouze vysílač s čipem (standardně má podobu plastové „krabičky“) a automobil se při kontaktu s vaší rukou sám odemkne. Dalším prvkem je třeba černá skříňka, která reaguje na otřesy a začne pořizovat videozáznam toho, co se děje vně i uvnitř auta. V neposlední řadě můžete mít i senzor otisku prstu, kdy bez autorizace neotevřete nebo nenastartujete. Alarm může být vnitřní – brání nastartování, nebo vnější – reaguje například na otřesy nebo pokus o odemknutí.

• Materiály v interiéru

Nejčastěji se setkáte s textilem, kůží a plastem. Půjde o antialergenní materiály s atestacemi, proto jsou bezpečné i při kontaktu s dětskou pokožkou. Kvalita materiálů se odvíjí od ceny vozu, i plast tak může být příjemný na dotek. 

Sedačky jsou nejčastěji z textilu, méně často pak kožené nebo z alcantary. Každý materiál vyžaduje specifickou péči. Palubní deska je téměř bez výjimky z plastu, někdy měkčeného. Kvalitu bohužel poznáte až po čase, kdy může začít blednout. Někdy na ní najdete dekorativní prvky ze dřeva, hliníku nebo jeho imitace, případně karbonu. Z různých materiálů je vyrobený i volant. Důležité je, aby vám neklouzal v rukou a nepálil, pokud necháte vůz delší dobu na slunci. 

• Barva a design

Vzhled auta můžete přizpůsobit svým osobním preferencím – vyberte si barvu vozu nebo doplňky karoserie (např. lemy, spoilery nebo odtrhové hrany na kufru). Stále populárnější jsou také polepy či fólie na kapotě, které nabízí kombinace barev nebo vzorů, včetně matné varianty vámi vybrané barvy. 

• Preferovaná značka

Stejně jako upřednostňujete určitý design nebo barvu, můžete mít také oblíbenou značku vozu. Ty si totiž (nejen) v Česku dlouhodobě budují jméno díky kvalitě, dostupnosti náhradních dílů, servisu nebo široké nabídce modelů. 

Mezi nejpopulárnější patří samozřejmě česká Škoda se svými modely Octavia a Fabia, Volkswagen a jeho Passat a Golf, Volvo, Ford s populárním Focusem a Mondeem, Opel, Renault, Peugeot, Kia, Hyundai nebo Dacia. 

• Cena

Zatímco na ojetinu vám bude stačit doslova několik tisíc korun, na nové auto si samozřejmě musíte připravit násobně víc. Nejlevnější nové auto pořídíte těsně pod 200 000 Kč, plnohodnotné modely s rozumnou výbavou koupíte již za 300 až 350 000 korun. Půl milionu je částka, za kterou koupíte například dobře vybavenou Škodu Octavia nebo její ekvivalent. 

1. Vnější rozměry

Vnější rozměry vozu vám napoví, zda vám auto poskytne požadované pohodlí a zvládne převézt plánované množství zavazadel. S menšími vozy se vám bude lépe manévrovat ve městě nebo v podzemních garážích. Pro orientaci – Škoda Octavia má cca 4,6 m na délku, 1,8 m na šířku a výška je cca 1,5 metru. 

2. Vnitřní rozměry a objem kufru

Vnitřní rozměry nebudete řešit ani tak na metry, spíše s ohledem na vaše pohodlí. Posunujte sedačkami, sedněte si za sebe na přední a zadní sedadlo a myslete především na komfort při delších cestách. Objem kufru už je však něco jiného. Pokud cestujete s rodinou na výlety, měl by vás zajímat základní objem alespoň 400 litrů. Opět pro představu – zavazadlový prostor vozu Škoda Octavia má více než 500 litrů. 

3. Počet dveří

Cestujete-li ve dvou, stačí vám dvoudvéřový hatchback. Pokud ale na zadních sedadlech vozíte pravidelně pasažéry, zjednodušte jim jízdu. Dva páry dveří ovlivní cenu pouze minimálně, ale zvýšení komfortu při nastupování a vystupování stojí za to. Stejně tak manipulace například s dětskou sedačkou bude jednodušší. 

4. Hmotnost

Nejlehčí auta váží něco málo přes tunu. S rostoucími rozměry a výbavou samozřejmě roste i hmotnost, která je v průměru lehce přes 1 300 kg (opět jde o Škodu Octavia). Se zvyšujícím se údajem se zaměřte i na výkon motoru, aby se s automobilem „netrápil“ a poskytoval mu dostatečnou dynamiku i v kopci nebo při předjíždění. 

5. Rychlost

Orientačním ukazatelem rychlosti pro vás může být ocejchování tachometru. I když tam ale uvidíte číslovku 240 km/hod., neznamená to, že jí dosáhnete. Pro běžná auta je maximální dosažitelná hranice cca 200 km/hod. Často i nižší. Vždy se ale dívejte na výkon, abyste kupříkladu na dálnici nebyli brzdou plynulého provozu. 

6. Spotřeba

Spotřeba se bude různit podle druhu paliva, stylu vaší jízdy nebo samotného motoru. Nejběžnější vozy v Česku se však se spotřebou pohybují na úrovni 6–9 litrů benzínu nebo nafty na 100 km. Základní údaj vám samozřejmě poskytne výrobce, berte ho však s rezervou. V reálném provozu bývá často o něco vyšší. 

• Vyhřívání zrcátek, skla, volantu a sedaček - vyhřívání využijete především v zimě, když po mrazivé noci nastoupíte do vozu. Námraza na zpětných zrcátkách i na předním nebo zadním skle během chvíle zmizí. Řízení bude pohodlnější a především bezpečnější díky vyhřátému volantu. A cestu vám zpříjemní také teplo, které vám půjde do zad. 

• Elektrické ovládání zrcátek - zapomeňte na stažené okýnko a složitou manipulaci, stejně jako na páčky v interiéru. Zrcátka si s touto funkcí nastavíte během několika okamžiků. Rychle a jednoduše. 

• Masážní a nastavitelné sedačky - dlouhé cesty mohou být únavné a náročné pro vaši páteř. Abyste předešli bolestem nebo křečím, zvolte v příplatkové výbavě co nejlépe nastavitelná sedadla (v moderních vozech je můžete nastavit i v 10 a více směrech). Dalším vylepšením je masážní funkce, která vysílá do zad jemné uvolňující vibrace.

• Multifunkční volant - dnes volant neslouží jen k ovládání směru. Najdete na něm množství tlačítek a přepínačů včetně rádia, navigace, blinkrů nebo handsfree. Dejte si však pozor, aby množství tlačítek nepřesáhlo únosnou mez a vy jste vždy bez dlouhého přemýšlení věděli, k čemu které slouží.

• Displej - dnes má každé nové auto palubní počítač. Ať už s jednoduchým, nebo složitějším displejem, vždy sděluje důležité informace třeba o spotřebě, teplotě motoru nebo oleje. Modernější a vybavenější vozy mají plně grafický displej vyhovující softwaru celého vozu. Ten zahrnuje například ovládání audiosystému, integrovanou navigaci nebo detailnější nastavení jízdních charakteristik. Celý infotainment se pak ovládá otočným ovladačem nebo šipkami, v některých případech může být displej dotykový jako v tabletu.

• Autorádio - současná generace autorádií přehrává víc než jen AM/FM frekvence a kazety. Zapojte USB disk, přehrávejte MP3 nebo využijte měnič CD/DVD. Autorádia jsou dodávána ve dvou univerzálních velikostech – 1DIN a 2DIN. 

• Volba jízdních režimů - nemusí jít pouze o jízdu v terénu. Některé moderní vozy mají například komfortní režim, který změkčí tlumiče, a celé auto bude plavnější a bude snáze překonávat výmoly. Dalším typickým režimem je Sport. V něm naopak dojde k přitvrzení celého vozu, zrychlí se reakce na plyn a auto se nebude tak naklánět. Někdy si dokonce můžete navolit a uložit svůj „vlastní“ režim.

• Klimatizace - abyste nebyli odkázáni jen na topení nebo otevřená okna, potřebujete auto vybavené klimatizací. Ta může být buď manuální, nebo automatická. Rozdíl je jednoduchý. Na manuální klimatizaci nastavíte výkon, a pocitová teplota v autě se proto může měnit. Automatická varianta zohledňuje venkovní teplotu, vnitřní teplotu a tomu přizpůsobuje dodávaný výkon. Klimatizace mohou být několikazónové, kdy mají výdechy na různých místech interiéru.

• Senzory - moderní auta jsou vybavena různými senzory, z nichž některé mají bezpečnostní funkci. Patří k nim například senzory jízdních pruhů, mrtvého úhlu nebo rozpoznávání dopravních značek. Užitečnou funkcí jsou i senzory deště, které automaticky sepnou stěrače. 

• Tempomat - když nejvíce času trávíte s autem na dálnici, oceníte právě tempomat. Funkce, se kterou jednoduše nastavíte požadovanou rychlost a auto ji pak samo udržuje. Pokročilejší varianty dokážou navíc reagovat například na auta před vámi a rychlost průběžně upravovat.

• Parkovací asistent - když si nejste jisti svými schopnostmi při parkování, asistent vám pomůže. Buďto vám jen oznámí vzdálenost od zdi nebo obrubníku, případně vám promítne obraz přímo do vozu na displej palubního počítače. A v poslední době už asistent dokonce sám zaparkuje, vy mu pouze správně zařadíte rychlost.

• Asistent rozjezdu do kopce - jak se rozjet do kopce bez neplánovaného couvnutí? Podobný problém řešil v autoškole snad každý. S tímto asistentem zvládnete celý proces jednoduše. 

• Variabilita a zvětšení vnitřního prostoru (sklopení, přesun sedaček, dvojité dno kufru) - pokud se vám zdá interiér nového vozu malý, hledejte způsoby, jak ho zvětšit. Standardní možností je posouvání nebo sklopení sedaček, v ideálním případě do roviny. Další prostor někdy najdete i v kufru, který může mít dvojité dno. Často je v něm však nářadí nebo rezervní kolo. 

• Bezklíčový přístup a startování - zapomeňte na klasické klíčky. Dnes stačí čip, kterým odemknete a zamknete auto i na dálku. A standardem se pomalu stává i bezklíčové zapalování, kdy stačí pouze zmáčknout tlačítko START na palubní desce. Při používání těchto funkcí si ale dávejte pozor, aby nedošlo k vybití čipu nebo zkopírování frekvence, na které vysílá. V prvním případě byste se do auta nemuseli dostat nebo nastartovat, ve druhém pak by se váš vůz mohl stát cílem zlodějů.   

• Konektivita - moderní auta nabízí širokou škálu připojení s další technikou včetně smartphonů. Standardem je USB konektor, ale čím dál častěji najdete v základu i čtečku paměťových karet, Bluetooth kvůli handsfree sadě nebo Wi-Fi. Mnohdy je součástí nabídky i podpora iTunes a obecně přístrojů Apple. 

• Isofix - pokud budete vybírat nové auto, mělo by být vždy vybavené uchycením dětské autosedačky ve standardu ISOFIX. Kromě toho, že jde o mezinárodní normu, je to i jednoduché a především pevné uchycení autosedačky ve vozidle, konkrétně na krajních zadních sedadlech. 

• Možnost konfigurace a další díly - vzhled auta můžete měnit různými způsoby, k těm nejpopulárnějším patří alu kola nebo plechová kola. Ta se dodávají v různých barvách a vzorech, z rozličných odlehčených materiálů a s několika povrchovými úpravami. 

Pneumatiky vybírejte s ohledem nejen na rozpočet, ale především s přihlédnutím na váš styl jízdy a plánované využití auta. Jejich správný rozměr se dozvíte z technického průkazu vozidla. 

• Světla - dlouhou dobu jste mohli ve světlometech najít nejčastěji halogenové výbojky. Stále jde o efektivní a relativně levné řešení, které je ale pomalu nahrazováno alternativami. Ty představují především „xenony“ a „bixenony“, které mají více než 2,5krát vyšší světelný tok, a navíc nevyzařují tolik tepla. Životnost xenonové žárovky je navíc až 2 000 hodin. 

Zatím posledním evolučním krokem je osvětlení využívající LED diody. V porovnání s xenony mají minimální spotřebu energie, nabízí líbivější tvary světel, jsou jasnější než xenony a slibují dlouhou životnost i spolehlivost. 

• Benzín

Auta na benzín jsou stále nejrozšířenější. Motor je konstrukčně jednodušší a méně náročný na údržbu. Spotřeba je sice v porovnání s naftovou variantou o něco málo vyšší, ale při menším nájezdu se vám vyplatí. 

• Nafta

Auta na naftu také označujeme jako diesel. Motor zabírá v nižších otáčkách, tzv. táhne odspoda. I když nabídnou překvapivě nízkou spotřebu, auta s naftovým motorem jsou dražší a samotné motory jsou náročnější na péči a servis. Dieslová auta jsou vhodná především pro dlouhé cesty a vysoký roční počet ujetých kilometrů. 

• Elektromobily

Jde o auta poháněná výhradně na elektřinu. Elektromotor poskytuje okamžitý zátah hned po startu. Při pořízení elektromobilu však musíte počítat s několika kompromisy. Mezi ně patří například omezený dojezd a zatím řídká síť dobíjecích stanic. Stejně tak vás mohou odradit vyšší servisní náklady a stále ještě vysoká pořizovací cena. 

• CNG

Jedná se o plynovou vestavbu. A zatímco dříve si ji musel majitel auta zřizovat sám, v současnosti ji některé automobilky nabízí již z prvovýroby. Při pořizování si raději zjistěte nejbližší čerpací místa. K výhodám CNG samozřejmě patří levný provoz. 

• Hybridní vozy

Kombinace spalovacího motoru a elektromotoru s baterií. Ta se dobíjí při brždění a energii pak můžete využívat například při popojíždění po městě. Na delší cesty má baterie malou kapacitu a v tu chvíli jedete na klasický pohon. 

Objem

V současnosti, kdy existují přeplňované motory, nemá údaj o objemu vypovídací hodnotu. Stejně tak nemusí platit, že čím větší objem, tím větší spotřeba. I litrový motor bude spalovat více paliva, pokud ho budete neúměrně zatěžovat. Pokud má výrobce v nabídce základní motor, bude vám s největší pravděpodobností stačit. Chcete-li však mít výkonovou rezervu a jezdíte-li více zatíženi, sáhněte po motorech s větším výkonem.

Počet válců

Na českém trhu najdete motory se dvěma i dvanácti válci. Prakticky všechny rodinné vozy mají 4 válce a některé z nich využívají přeplňování, aby zvýšily svůj výkon. Dříve motor fungoval tak, že počet válců měl vliv na kultivovanost projevu a méně válců znamenalo větší otřesy přenášené do kabiny. Technika však pokročila a dnes i tří a čtyřválce nabízí kvalitní projev.

Přeplňování a atmosférický motor

Obecné pravidlo říká, že čím jednodušší motor, tím snadnější údržba a vyšší spolehlivost. Platí to sice jen částečně, přesto jsou benzínové motory bez přeplňování turbem nebo kompresorem oblíbené. 

Kompresory s mechanickým pohonem jsou motorem poháněny přímo, nejčastěji soukolím vedoucím od klikové hřídele. To sice zvyšuje výkon, ale stejně tak i spotřebu. Díky tomu i mechanické složitosti se od něj upouští na úkor turbodmychadla. To slouží k přivedení většího množství vzduchu do motoru – palivo pak lépe hoří a dochází ke zvýšení výkonu a zlepšuje se také ekonomika provozu.

Výkon

Hodnoty výkonu můžete najít ve dvou jednotkách. Tou první jsou kW (kilowatty) a tou druhou jsou klasičtí „koně“. Když byste jednotky přepočítávali, tak 1 kW = 1,36 koňské síly. 

Pokud chcete popojíždět po městě jen s lehkými zavazadly, bude vám stačit i 70 koní. Jestli ale cestujete s rodinou a plně naloženým zavazadlovým prostorem, nechte si výkonovou rezervu. 150 koní by pak mělo vyhovovat ve většině situací. 

Krouticí moment

Když se charakterizuje síla motoru, používá se výkon a krouticí moment. Jeho maximální hodnota se uvádí při konkrétních otáčkách motoru a velice zjednodušeně vás informuje o tom, kdy auto nejlépe zrychluje. Točivý moment je přímým ukazatelem síly motoru podle vnímání řidiče. Pokud tedy budete chtít předjíždět, je v některých případech lepší podřadit na nižší stupeň, abyste krouticí moment lépe využili.

Manuální převodovka

V Evropě je tato varianta stále brána jako klasická a původní. K zařazení jednotlivých rychlostí tak kromě řadicí páky pracujete i se spojkovým pedálem, který musíte během řazení sešlápnout. U manuální převodovky je standardem pět nebo šest rychlostí a obecně platí, že je manuální převodovka odolnější a spolehlivější.  

Automatická převodovka

Automatická převodovka nemá spojkový pedál a jednotlivé stupně si řadí sama. A jakkoli je spojována s auty vyšší třídy, hodí se pro nenáročného řidiče často víc než klasický manuál. Navíc mají automaty často možnost manuálního řazení, kdy jednotlivé stupně řadíte například tlačítky nebo pádly na volantu. K nevýhodám automatu můžete zařadit vyšší servisní nároky a menší mechanickou odolnost a náročnost na správné zacházení. 

Hydrodynamický měnič

Představuje nejčastější řešení, kdy lamelové spojky a brzdy manipulují soukolím a mění převodové poměry. K výhodám patří jemné a plynulé změny rychlostí, proto jsou osazovány do rodinných vozů a limuzín. Minusy pak lze spatřovat v rychlosti řazení a vyšší spotřebě.

Dvojspojkový automat

Jedná se o nejmodernější generaci automatu. Jde vlastně o dvě spojené manuální převodovky s vlastní spojkou. Elektronický mechanismus spojky „předpoví“ stupeň, který se chystáte zařadit, a připraví ho na druhé převodovce. Díky tomu se zkracuje doba řazení. Různí výrobci pro ni mají odlišné názvy – například PDK od Porsche nebo DSG od Volkswagenu. 

Variátor

Můžete se také setkat s názvem bezstupňová převodovka. Díky kuželovitým hřídelím propojeným řemenem nabízí prakticky nekonečně mnoho převodových poměrů, a měla by tak v každém okamžiku vybrat ten správný „stupeň“. V praxi to je však samozřejmě poněkud složitější, přesto jde o ideální převodovku do nižších rychlostí s minimálními otáčkami. 

Pneumatiky

Výměna pneumatik se s vozem pojí automaticky. Zimní pneumatiky byste měli mít vždy od 1. listopadu do 31. března a poté samozřejmě vždy, když je na silnici souvislá vrstva sněhu nebo náledí. Na nevhodných pneumatikách se auto chová nestandardně a může dojít například k poškození podvozkových prvků nebo zavěšení. 

Údržba a čištění

Auto je třeba čistit a mýt. Vyvarujte se klasických čisticích prostředků a zvolte raději specializovanou autokosmetiku. Díky kombinaci vosků a autočističů prodloužíte životnost barvy karoserie a zároveň zvýšíte její odolnost vůči UV záření i mechanickým nečistotám. Totéž platí i pro interiér a jeho plastové, kožené nebo textilní části.

Pojištění

Nehoda, ať už ji způsobíte vy sami, nebo kdokoli jiný, může být nepříjemná i z finančního hlediska. Proto je dobré zvolit vhodné pojištění. Povinné ručení musí mít každé auto s poznávací značkou a jedná se o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem. Volitelné je havarijní pojištění pro případ nehody a pojištění proti vandalství (když vám někdo auto „objede“ klíčem). V některých oblastech se hodí také pojištění proti krádeži, a pokud parkujete venku, tak třeba i proti živelním pohromám.

Návštěvy servisu

Automobil je složitý stroj a jako takový potřebuje adekvátní údržbu. Proto byste se do ní neměli pouštět sami, pokud nemáte praxi jako automechanik. Každé auto by mělo absolvovat alespoň jednou ročně pravidelnou servisní prohlídku. A vždy po 10 až 15 000 kilometrech výměnu filtrů a oleje. Návštěva je samozřejmě nezbytná také ve chvíli, kdy se auto chová nebo zní nestandardně. Může jít o drobnost, ta by se ale mohla v budoucnosti násobně prodražit. Od každé návštěvy servisu si uchovávejte doklady – budou se vám hodit při případném prodeji vozu nebo další návštěvě servisu.

Zvýšení životnosti auta

Auta mohou sloužit i několik let a dokážou najet doslova statisíce kilometrů. Musí s nimi ovšem být adekvátně zacházeno. V tom vám vychází vstříc sám výrobce v manuálu k vozidlu a v servisní knize. Při dodržování všech pokynů můžete být klidnější. Zároveň byste měli dodržovat všechny intervaly pro výměny náplní a olejů. Životnost motoru prodloužíte jeho postupným zahříváním místo okamžitého vytáčení do vysokých otáček a tím, že po dojetí nevypnete hned motor a naopak necháte dochladnout i turbodmychadlo.  

Omyl při tankování

Taková situace není úplně výjimečná a čas od času k ní prostě dojde. Benzínová auta však mají tankovací hrdlo užší, a proto byste naftu načerpat neměli. Pokud se tak ale nějakým způsobem stane, pojede sice auto hůř, ale pojede. Často stačí doplnit nádrž benzínem a po jízdě raději navštívit svého mechanika, zda nedošlo k poškození komponent motoru.

Načerpáte-li benzín do naftového motoru, je to často otázka jeho doplněného množství. Pokud načerpáte jen litr nebo dva, nestartujte motor. Místo toho dočerpejte plnou nádrž kvalitní naftou s aditivem a každých 100 km dočerpávejte naftu tak, aby došlo k co největšímu naředění. 

Jestli ale máte moderní a drahý vůz s citlivými vstřikovači, volejte servis a odtahovou službu. V žádném případě se nepokoušejte auto startovat nebo otáčet klíčkem. Nesmí totiž dojít k nasání paliva.

Postup při nehodě

Když havarujete, neprodleně zastavte auto a zabezpečte místo trojúhelníkem nebo světly. Pokud je někdo zraněn, kontaktujte policii (158), hasiče (150) nebo záchrannou službu (155), případně evropskou linku tísňového volání (112). Pokud si nejste jisti výší škody nebo dojde ke zranění, vždy volejte policii, se kterou sepíšete protokol. Policie vám zároveň do telefonu sdělí další postup, například zda můžete odstranit své vozidlo z místa nehody.