Jak vybrat hrnec?

Hrnec je základním kusem nádobí pro každé vaření, dušení a v některých případech i pečení nebo smažení. Nesmí zkrátka chybět v žádné kuchyni. Aby hrnec vyhovoval vašim návykům, kulinářským ambicím i typu sporáku, udělejte si čas a seznamte se s rozměry, tvary, materiály a také s užitečnými vychytávkami, které vám přípravu pokrmů zpříjemní.

Hrnec je základním kusem nádobí pro každé vaření, dušení a v některých případech i pečení nebo smažení. Nesmí zkrátka chybět v žádné kuchyni. Aby hrnec vyhovoval vašim návykům, kulinářským ambicím i typu sporáku, udělejte si čas a seznamte se s rozměry, tvary, materiály a také s užitečnými vychytávkami, které vám přípravu pokrmů zpříjemní.

Doba čtení 7 min.
Andrea, redakce Heureka.cz

Na co se zaměřit při výběru

Plánované využití

Než začnete zkoumat jednotlivé parametry, zamyslete se, k čemu ho budete nejčastěji používat, co v něm budete vařit a také jaký typ ohřevu doma máte. Dokážete si tak lépe představit, jaký model potřebujete. 

  • Univerzální hrnec – Pokud chcete jeden model používat na všechno, pořiďte si středně velký univerzální hrnec. 

  • Velký hrnec – Na vaření pro větší počet strávníků. 

  • Hrnec na těstoviny – Na těstoviny se hodí vysoký hrnec s otvory v poklici nebo s perforovaným nástavcem, který vám usnadní cezení.

  • Rendlík – K ohřívání vody, mléka nebo vajec je ideální volbou rendlík neboli menší hrnec, který má často praktickou rukojeť, je vybaven nálevkou a v některých případech i poklicí.

  • Kastrol – Nízký hrnec se dnem o velkém průměru. Jinými slovy hrnec, který je výrazně širší než vyšší.

  • Napařovací hrnec – Tyto modely mají ve výbavě poklici a vyjímatelné napařovací nástavce, které do hrnce přesně zapadají a nahrazují pařáček. V jednom hrnci tak můžete připravit i víc chodů najednou.

Rozhodujícím faktorem při výběru hrnce je typ ohřevu, jaký máte. Ne všechny hrnce se hodí na všechny typy varných desek. Většina se dá použít jak na plynu, tak na elektrické desce. U plynu si dejte pozor na materiál úchytů – měl by být nehořlavý. 

Důležité parametry

U hrnců berte v úvahu nejen objem, ale i výšku a průměr dna. Objem hrnce volte podle toho, co v něm budete vařit a pro kolik osob. 

  • Objem – pro 3člennou domácnost je ideální hrnec s objemem do 5 litrů, rodině o 4–6 členech dobře poslouží hrnce s objemem 5–10 litrů, vícečlenné rodiny či velké skupiny ocení velké hrnce s objemem nad 10 litrů.

  • Výška se většinou pohybuje mezi 6 až 35 cm.

  • Průměr dna vybírejte tak, aby alespoň přibližně odpovídal velikosti plotýnky, jakou máte. U příliš velkého hrnce na malé plotýnce by docházelo k nerovnoměrnému rozložení tepla. Naopak u malého hrnec na velké plotýnce by se mohly poškodit stěny nádoby. Průměr dna se u většiny hrnců pohybuje od 10 do 32 centimetrů, ale najdete i hrnce s 50cm průměrem.

Kvalita provedení

Ucha a rukojeti musí v každém případě dobře držet. V případě ukotvení na šroubky se stává, že se uvolní, a ucho se pak kýve. Lepší tedy je, když jsou úchyty napevno.

Energetické nároky při vaření do značné míry ovlivňuje těsnost poklice. Poklice by měla na hrnci dobře sedět a těsnit. Nejlépe přiléhají poklice se silikonovým okrajem.

Zaměřte se také na materiál, ze kterého je vyrobeno dno. Sendvičové dno se skládá z několika vrstev, nejčastěji se kombinují vodivé materiály, jako je například hliník, s nepřilnavými povrchovými úpravami. Díky tomu hrnce pracují efektivněji a s nižšími nároky na energii. Teplota je rovnoměrně rozvedená a nekolísá. Pokrm tak uvaříte rychleji a tím pádem i levněji.

Konečně víte, jaký je rozdíl mezi hrncem a kastrolem

Materiál

  • Nerezové hrnce snesou vysoké teploty, používání kovových nástrojů a mnohdy i mytí v myčce. Ale ne všechny nerezové hrnce mají stejnou kvalitu. Při výběru se zaměřte na tloušťku nerezu a hlavně dna – to by mělo být sendvičové neboli složené z více vrstev, protože nerez sám o sobě není dobrým vodičem. Kvalita hrnce je označená na vnější straně dna. Nejkvalitnější hrnce jsou označovány 18/8, 18/10 nebo 18/12, zatímco horší kvalita dosahuje hodnot 8/0. Nevýhodou hrnců s tenkým dnem je, že se na nich během smažení snadno přichytí potraviny. Vlivem vysokých teplot se navíc mohou zdeformovat stěny i dno.

  • Smaltované hrnce jsou odolné vůči teplotním šokům a mají dlouhou životnost. Jejich tělo tvoří hliník, litina nebo jiný tepelně vodivý kov, smaltování je jen povrchovou úpravou. Nevýhodou je, že při odštípnutí sklovitého smaltu uvnitř hrnce dochází k nežádoucímu kontaktu potravin s vnitřním materiálem, který může být zdravotně závadný (hliník).

  • Litinové hrnce jsou masivní, odolné, dobře vedou teplo a mají dlouhou životnost. Odolají vysokým teplotám i kontaktu s tvrdými nástroji. Celolitinové hrnce je možné používat na všech typech ohřevu včetně vaření na ohni a pečení v troubě. Nevýhodou je vyšší hmotnost a citlivost k prudkým teplotním šokům.

  • Keramické hrnce jsou vypalovány z hlíny, mají nepřilnavý povrch, dobře odolávají vysokým teplotám a udržují teplo i dlouho po vytažení z trouby. Jídlo v nich jen tak nevychladne. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena a křehkost – při pádu na zem se mohou rozbít.

  • Titanové hrnce se skládají z několika materiálů a vrstev. Tělo mají z tepelně-vodivého kovu, nejčastěji z hliníku, který je za vysokých teplot potažen vrstvou oxidu titaničitého. Hrnce s titanovým povrchem jsou odolné vůči změnám teplot i mechanickému poškození.

  • Měděné hrnce velice dobře vedou teplo, ale neměly by být v přímém styku s potravinami, a proto je vnitřní povrch z nerezu, cínu nebo z nepřilnavých nástřiků. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena a poměrně náročná údržba.

  • Hliník je vodivý kov, který se u hrnců většinou používá na tělo, ale k přímému styku s potravinami se nehodí, a proto se potahuje ještě jiným, většinou nepřilnavým materiálem.

  • Granitové hrnce mají tělo z vodivého kovu a na povrchu je vrstva granitu neboli žuly, která dobře zvládá vysoké teploty a je odolná proti poškrábání.

  • Hrnce z varného skla jsou odolné vůči postupnému zahřívání na vysoké teploty, ale jsou citlivé na teplotní šoky – mohou prasknout. Sklo se hodí jak k vaření na elektrických a keramických varných deskách, tak k pečení v troubě, ale k přímému kontaktu s plamenem vhodné nejsou. Při použití na plynové varné desce se používají speciální nástavce na plotýnku.

  • Plast a dřevo najdete na rukojetích a na poklicích. U modelů s dřevěnými detaily nebude pravděpodobně možné mytí v myčce, vaření na plynu ani pečení v troubě. Plastové rukojeti zase nepatří k nejkvalitnějším a z bezpečnostních důvodů by se také neměly používat na plynových plotýnkách ani vkládat do trouby. Sklo se nejčastěji používá na poklice – dovolí vám nahlédnout dovnitř hrnce, aniž byste ho museli otvírat.

Užitečné vychytávky

  • Držáky pokliček na hrncích slouží k zavěšení pokličky na okraj hrnce.

  • Ukazatele objemu neboli měrné rysky na vnitřní straně vám na první pohled ukážou, jak je hrnec naplněn – snadno s nimi odměříte potřebné množství vody.

  • Odnímatelná ucha a rukojeti mají některé hrnce a rendlíky. Když s nimi potřebujete manipulovat, rukojeť jednoduše nacvaknete. Tuto funkci využijete u hrnců, které se používají k pečení v troubě, nebo při skladování hotových pokrmů v lednici, kde díky tomu ušetříte místo.

Rady a tipy

Různé varné desky a trouba

V popisu produktu najdete, pro jaké typy ohřevu je daný hrnec vhodný, a také informaci, zda ho lze používat na plynovém hořáku nebo k pečení v troubě. Jisté limity se většinou pojí s hrnci, které mají ucha nebo úchytky z hořlavého materiálu (dřevo, plast). Zvýšenou pozornost věnujte výběru hrnce pro vaření na indukci. Hrnec může být z libovolného materiálu, ale musí mít feromagnetické dno.

Mytí v myčce dle návodu od výrobce

Ne všechny hrnce je vhodné mýt v myčce, a proto si tuto možnost předem zjistěte v popisu produktu. Pokud tam tuto informaci nenajdete, oslovte prodejce nebo výrobce. Hrnce, které výrobce v myčce vysloveně nedoporučuje mýt, by se nenávratně poničily. Přečtěte si návod k údržbě a řiďte se jím.

Jak čistit hrnce

Životnost i vlastnosti hrnce do značné míry ovlivňuje způsob, jakým se o ně staráte. Každý materiál je jinak citlivý a má jiné potřeby. Obecně se nedoporučuje použití silně abrazivních prostředků a pomůcek. Připečené nečistoty je lepší nechat odmočit – postupně se uvolní a půjdou snáze odstranit. Nejlepší je použití speciálních čisticích prostředků pro daný materiál. Mnohé materiály (například měď) mají svá specifika a jsou náchylné k chemickým reakcím, takže po čištění jedlou sodou, octem nebo citronovou šťávou by mohl hrnec změnit barvu, nebo dokonce ztratit své původní vlastnosti.