V tomto případě je řeč o osmolaritě, množství osmoticky aktivních látek v rozpouštědle. Právě ta nám udává množství těchto látek v nápoji v porovnání s jejich obsahem v krevní plazmě.
Osmolalita vyjadřuje počet rozpuštěných částic v 1 kilogramu tekutiny, ve které je iontový nápoj rozpuštěný. Osmolarita udává počet rozpuštěných částic přímo v 1 litru vody. Jejich hodnoty jsou vždy totožné.
Izotonické nápoje
Izotonické nápoje mají naprosto totožnou hustotu jako krevní plazma. Jakmile nápoj vypijete, dodáte svému organismu obrovské množství iontů. Ty se ovšem do organismu vstřebávají velmi pomalu. Odborníky je doporučováno tyto iontové nápoje konzumovat zejména po krátkém fyzickém tréninku, který netrvá déle než jednu hodinu. Při takovém výkonu nedochází k tak velkým ztrátám tekutin, ale naopak ztrácíme hodně draslíku, sodíku a hořčíku. A izotonický nápoj nám tyto látky zase dodá.
Hypotonické nápoje
Na rozdíl od plazmy mají menší osmolaritu. Hypotonické nápoje tvoří zejména voda, která zabraňuje dehydrataci organismu. Oceníte je při dlouhém aerobním sportování, jako je například běh, lyžování, cyklistika a další. U těchto sportů se nadměrně potíme a vylučujeme tak hodně vody, proto potřebujeme právě hypotonický nápoj, který nás rychle hydratuje. Ionty se do krve dostanou mnohem rychleji než v případě izotonického nápoje.
Hypertonické nápoje
Na českém trhu tento typ nápojů příliš dostupný není. Osmolarita těchto nápojů je mnohem vyšší než hustota krevní plazmy. Zároveň dochází k pronikání tekutiny v buňce do okolního prostředí a to znamená jediné - dochází k obrovské ztrátě tekutin. Proto pitím hypertonických nápojů ztrácíte tekutiny a vaše tělo se dehydratuje. Tyto nápoje jsou proto určeny pouze ke speciální léčbě.
Většina iontových nápojů se skládá ze sacharidů, minerálních látek, jako jsou sodík nebo draslík, a také z dalších aktivních složek, kterými jsou karnitin či glutamin.
