Kalendáře jsou jedním z nejužitečnějších a nejstarších dědictví od našich předků. V minulosti většinou sloužily k organizaci času a připomínání důležitých událostí. Jednalo se hlavně o opakující se přírodní úkazy (například povodně nebo ničivá období sucha, čas setby nebo sklizně) anebo významné svátky, které konkrétní národnosti slavily. Kromě toho také narozeniny králů a významných duchovních hodnostářů. Plynutí kalendáře bylo většinou synchronizováno s fázemi měsíce (v tom případě se jednalo o lunární kalendář) nebo s fázemi slunce (sluneční nebo někdy také solární kalendář) a v jiných případech jistým způsobem s oběma (lunisolární kalendáře). Podobné členění kalendářů můžeme najít i dnes.
V současné době se většina evropských zemí řídí kalendářem Gregoriánským (byl zaveden papežem Řehořem (Gregorem) XIII.). Ve svém současném konceptu platí od roku 1582. Přechod byl nutný kvůli tomu, že dosavadní Juliánský kalendář se ke zmíněnému roku zpožďoval o celých 10 dní, což mělo za následek zmatek v organizaci církevních slavností, počátků setby a celou řadu dalších kulturních nejasností.