Nevíte, co se zbytky biologického odpadu v kuchyni, který ve směsném koši rychle zapáchá? Zbavujete se pravidelně velkého množství posekané trávy, nebo se jen chystáte vyrábět vlastní přírodní hnojivo? Odpovědí na tyto otázky je kompostér, ať už zahradní, nebo do domácnosti.
Nevíte, co se zbytky biologického odpadu v kuchyni, který ve směsném koši rychle zapáchá? Zbavujete se pravidelně velkého množství posekané trávy, nebo se jen chystáte vyrábět vlastní přírodní hnojivo? Odpovědí na tyto otázky je kompostér, ať už zahradní, nebo do domácnosti.
Uzavíratelný zahradní kompostér bývá vybaven praktickými bočními dvířky na odebírání humusu
Většinou nechybí ani propracovaný systém provzdušňování
Kompostér s víkem ochrání obsah před hlodavci a jinými živočichy, kteří by narušili proces rozkládání
Uzavíratelné kompostéry bývají efektivnější - proces tlení trvá kratší dobu
Domácí kompostér, který je konstruován pro používání v bytě, je další uzavíratelnou variantou
Disponuje menším objemem, víkem a dostatečnou ochranou proti zapáchání
Obvykle se umisťuje do kuchyně, nebo na balkon
Existují také varianty, které jsou přímo určené např. do obýváku, protože designově připomínají spíše komodu. Nabízejí rovněž malou odkládací plochu. I v bytě se tak můžete chovat více ekologicky a odpad účelně zužitkovat. Více se dozvíte v našem článku o principu udržitelnosti.
Nejjednodušší verzí kompostování na zahradě je házet bioodpad na jednu hromadu
Otevřené kompostéry nabízejí prostor na vzhlednější ukládání odpadu
Jednoduchá konstrukce kompostéru bez víka, také označovaného jako kompostovací silo, vyžaduje manuální přehazování
Pozor na přítomnost hlodavců nebo ptáků, kteří mají ke kompostu otevřený přístup
Díky svému objemu jsou ideální na kompostování víceobjemového odpadu
Hodí se proto na větší zahrady
Kladou důraz na skladnější rozměry a design
Jedná se o skvělé řešení do domácností bez zahrad.
Uložený odpad dále zpracovávají žížaly a lze jej používat celoročně přímo v bytě
Provzdušňovací systém zamezí zápachu, ovšem za předpokladu správného používání
Jednoduchou manipulaci a vysypávání zbytků zvládnou i děti
Kompostování se žížalami pro ně navíc může představovat originální zábavu
Rozdíl od klasického kompostéru poznáte u rotačního v usazení
Lze ho totiž oproti volně stojícím na zahradě libovolně přemístit díky flexibilnímu stojanu
Stejně snadno zvládnete promíchávání jednotlivých vrstev, které umožní systém rotace
Také vysypávání půjde raz dva
Buben otočíte k přistavené nádobě na hlínu a kompost jednoduše shrnete
Buben není spojen se zemí, nedostanou se tak do něj žížaly, ani energie z půdy
Měl by se odvíjet především od velikosti zahrady
V případě domácího kompostéru od počtu členů domácnosti
Většinou se udává, že na 1 l objemu vychází 1 m² zahrady
Pokud disponujete např. zahradou o výměru 800 m², pořizujte 800l kompostér
Domácí kompostéry dosahují většinou od 16 do 30 l
Největší nabídku pokryjí plastové, nebo dřevěné kompostéry
Plastové materiály jsou považovány za efektivnější řešení kompostování, navíc vhodné i na menší zahrady
Tyto kompostéry mohou být vyrobeny z polypropylenu, který není příliš teplotně odolný, a polyetylenu
Naopak ten vydrží i mráz, nebo ostré slunce, a nepraskne
Dřevěné konstrukce musí být správně ošetřené, jinak by samy mohly podléhat tlení
Jsou vhodné na větší zahrady, protože mohou mírně uvolňovat zápach
Přírodní materiál se však na zahradu hodí většinou víc
Dále se můžete setkat např. s pozinkovanými kompostéry
Kovový materiál odsává teplo
Zahradní kompostéry neocení přímé slunce, protože paprsky kompost vysušují a zpomalují celý proces
Vybírejte tedy spíše stinné místo v rohu nebo na kraji pozemku
Vždy byste měli mít ke kompostu pohodlný přístup
Pokud jste zvolili otevřený kompostér, volte takové umístění, které nebude obtěžovat sousedy
Domácí kompostér můžete umístit na balkon, do kuchyně nebo chodby. Všude tam, kde zajistíte teplotu kolem 20 °C.
Kompostér se může skládat z jedné, ale i více komor
Klasický jednokomorový je vhodný na menší zahrady, protože neumožní efektivní rozdělení materiálu
Dvoukomorový kompostér vedle toho nabídne dva prostory uskladnění
V prvním podléhá materiál tlení, zatímco druhý slouží k přehazování
S více komorami tedy odpadne starost o to, kam ukládat materiál ve stadiu rozkladu
Vícekomorové provedení lze pořídit u všech typů kompostérů
Další inspiraci hledejte na naší stránce Vychytávky na zahradu.
Hlavním krokem je vybrat vhodný kompostér, to ale není všechno. Pro tvorbu kvalitního humusu je třeba dále postupovat podle zásad správného kompostování a dodržovat jednoduchá pravidla.
Kontrolujte vlhkost - ideální vlhkost kompostu poznáte podle konzistence obsahu. Materiál byste neměli být schopni ždímat, ale přesto by měl po stisknutí zůstat spojený. Pokud se rozpadá, kompost pokropte, jestli naopak ždímáte vodu, přidejte další materiál (např. piliny).
Přehazování - klasické zahradní kompostéry byste měli přehazovat jednou za měsíc.
Provzdušňování - k pravidelnému promíchání by mělo docházet alespoň jednou týdně. Jinak může odpad zahnívat.
Poměr uhlíku a dusíku - hnědý odpad bohatý na uhlík zakládejte dospodu (zhruba do výše 15 cm). Tím docílíte příznivého provzdušnění a odtékání vody. Zelený odpad plný dusíku vrstvíte dále.
Různorodost - rovnoměrný proces rozkladu zajistí různorodost materiálu. Kombinujte suchý odpad (kůra, papír) s vlhkým (tráva, odřezky z ovoce) a větší větve ideálně podrťte.
Teplota - nízká teplota kompostu značí špatný poměr dusíku a uhlíku.
Čas - dostatečně uleželý humus plný živin vzniká v klasickém kompostéru zhruba po roce.
Víte, jaké zbytky jsou vhodné pro uložení do kompostu a co se do něj naopak nehodí? Přehled najdete v našem článku Co nepatří do kompostu.
Během procesu kompostování dochází nejdřív k vysokému zahřátí činností mikroorganismů, a to klidně na 60 °C. To je také mimochodem důvod, proč můžete v chladnějším období pozorovat, jak se z kompostu kouří.
Této fázi se proto říká termofilní a trvá i několik týdnů. Během tohoto období probíhá hygienizace bioodpadu, tedy likvidace plevelu nebo chorob. Obsah postupně sesedá a vy musíte přidávat další materiál.
Poté, co teplota klesne, a to může trvat i pár měsíců, následuje mezofilní fáze. V tuto dobu již můžete pozorovat změnu struktury, vzniku zemitějšího materiálu. Fáze dozrávání dorovná teplotní rozdíly s okolím a kompost získává finální hnědý vzhled připomínající lesní půdu.
K čemu je dobrý kompost?
Využijete ho jako perfektní hnojivo, ale pozor, neslouží jako substrát! Do květináče uložte zhruba jen čtvrtinu.
Jak urychlit vznik humusu?
Pro uspíšení fáze vzniku humusu poslouží urychlovač hnojení, který seženete v sekci substrátů a hnojiv.
Vyčlenění místa na kompostér
Vymezte prostor na kompostér řadou křovin, nebo plůtkem. Získáte tak potřebný stín a estetičtější oddělení od zbytku zahrady.