Jak vybrat moto chrániče?

Chrániče na motocyklu slouží jako ochrana kloubů a citlivých částí těla před možným zraněním. Jsou velmi důležité pro zajištění bezpečnosti každého motorkáře. Kvalitu a množství chráničů si můžete vybrat dle svých nároků na bezpečnost. Při výběru se řiďte také tím, na jakém motocyklu jezdíte, v jakých podmínkách jezdíte a dbejte na to, aby byly chrániče homologované.

Chrániče na motocyklu slouží jako ochrana kloubů a citlivých částí těla před možným zraněním. Jsou velmi důležité pro zajištění bezpečnosti každého motorkáře. Kvalitu a množství chráničů si můžete vybrat dle svých nároků na bezpečnost. Při výběru se řiďte také tím, na jakém motocyklu jezdíte, v jakých podmínkách jezdíte a dbejte na to, aby byly chrániče homologované.

Doba čtení 4 min.
Andrea, redakce Heureka.cz

Jaké moto chrániče zvolit?

Ať jezdíte na jakémkoli motocyklu, měli byste používat minimálně chrániče kolen, loktů, ramen a zad. Pokud jsou chrániče integrované, jsou umístěny v příslušných kapsách bund či kalhot a bývají snadno vyjímatelné. V případě, že nejsou chrániče součástí bundy či kalhot, můžete si je dokoupit a díky připraveným kapsám bundu a kalhoty chrániči dovybavit. Většina motorkářů se také neobejde bez ledvinového pásu či nákrčníku.

Nákrčníky jsou určeny jako ochrana proti větru a chladu. Některé jsou navíc opatřeny membránou, která účinně zabraňuje pronikání chladného větru a vlhkosti dovnitř. Většina nákrčníků je vzadu nastavitelných pomocí suchého zipu. 

Ledvinové pásy chrání ledviny a bederní část páteře. Kvalitnější ledvinové pásy jsou vybaveny membránou či speciálním textilním materiálem zvaným Outlast. Outlast byl původně vyvinut pro použití v kosmickém prostoru, dnes je však používám především v oděvním průmyslu. Outlast je materiál, který Vás bude udržovat ve Vaší přirozené teplotě. Dokáže do sebe z těla absorbovat tělesnou teplotu a v případě potřeby ji později vracet zpět. 

Tělové chrániče jsou určeny především pro enduro a krosové jezdce. Skládají se z protektorů hrudi, páteře, ramen, loktů, předloktí, paží a klíčních kostí. Jezdci je používají pod dresy.

Chrániče kolen a loktů, které nejsou považovány za integrované (nedávají se do kapes), jsou důležité pro jezdce v terénu či na rychlejších motocyklech, u kterých je vyšší riziko úrazu. Bývají vyrobeny z pevného a vysoce odolného plastu, jejich použitím snižujete riziko úrazu chráněných částí těla. Vyznavači sportovního stylu jízdy používají k ochraně kolen navíc tzv. slidery. Používají se u kombinéz a sportovních typů kalhot tak, že se přilepí pomocí pevných suchých zipů.

Ochranné kraťasy používají převážně jezdci v terénu. Jsou vyztuženy nejčastěji speciálním pěnovým materiálem, který tlumí nárazy a otřesy. Poskytují ochranu při nárazu v oblasti boků, hýždí a stehen. Mají výplň v rozkroku zabraňující dření. 

Páteřové chrániče slouží k ochraně páteře, bederní oblasti zad a ledvin při možných kolizích. Na trhu najdete i takové chrániče, které se vejdou pod velmi těsné oblečení a přitom splňují nejvyšší možnou úroveň ochrany. Páteřové chrániče mohou být buďto integrované, tzn. že se dávají přímo do kapes připravených u bund; nebo se jedná o krunýř s nastavitelným kšandovým a bederním upevněním.

Z čeho jsou chrániče vyrobeny?

Chrániče bývají vyrobeny z lehkých materiálů s tvarovou pamětí. U cestovního oblečení se používají převážně chrániče vyrobené ze speciálních pěn, které mají schopnost vysoké absorpce nárazu. Jezdci na sportovních motocyklech či jezdci v terénu používají chrániče, které jsou vyráběny také ze speciálních plastů či kompozitních materiálů. Pokud nejsou chrániče integrované, mají z vnitřní strany měkké výstelky a upevňují se pomocí elastických popruhů. U sportovnějšího typu oblečení se používají také vnější protektory ramen, loktů či kolen vyrobené z lehkých kovů.

Pár slov o páteřových chráničích

V dnešní době již není páteřový chránič důležitý pouze v oblasti motocyklových sportů. Chránič je dobré nosit hned na první vrstvě oblečení a je důležité jej pořádně připevnit. K tomu slouží elastické šle a bederní popruh, které si utáhnete podle potřeby. Chránič by Vás neměl moc omezovat, ani by se neměl moc hýbat. 

U samostatného páteřového chrániče je důležité, aby pro Vás nebyl příliš krátký, ani příliš dlouhý. Chránič páteře by měl začínat na úrovni ramen a končit by měl nad kostrčí. Příliš dlouhý páteřový chránič Vám bude vadit při sezení a také nebude dokonale kopírovat Vaši páteř. Páteřový chránič můžete nosit také jako integrovaný, který je součástí bundy a je umístěn v její kapse, která je pro tento účel připravena.

Homologace chráničů

Veškeré chrániče by měly být homologovány. Měkké nehomologované chrániče v podobě molitanové výplně Vás při pádu příliš neochrání. Označení CE, které na chráničích můžete nalézt, znamená, že výrobek splňuje všechny náležitosti daných směrnic. U chrániče by také nemělo chybět uvedení čísla Evropské normy, kterou chránič splňuje. 

CE je označení výrobku, které znamená, že výrobek je v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizovaných právních předpisech EU. Označení CE neznamená, že výrobek byl vyroben v Evropské unii, nejedná se o označení původu výrobku. CE není značka, proto ho nelze nikde koupit ani označovat takto výrobky, kterých se harmonizované předpisy netýkají. Pokud výrobce na své zboží umístí označení CE, nese odpovědnost za shodu výrobku se všemi příslušnými požadavky stanovenými v harmonizovaných předpisech EU. Dohled nad tím, zda nejsou výrobky neoprávněně opatřovány označením CE a nad tím, zda jsou na trh uváděny v souladu se stanovenými předpisy, má v České republice hlavně Česká obchodní inspekce (ČOI).

Norma EN 1621-1 se zabývá kritérii testů a požadavky na chrániče nejohroženějších částí těla – chrániče ramen, loktů, předloktí, boků, kolen a holení. Při testování je chránič udeřen ocelovým předmětem silou o energii 50 J. Naměřená přenesená síla nesmí přesáhnout v průměru 35 kN, žádný jednotlivý úder pak nesmí přesáhnout hodnotu 50 kN.

Norma EN 1621-2 se týká testovacích metod a požadavků na zádové protektory. Testování je prováděno podobně jako u předchozí normy. Norma je rozdělena do dvou úrovní. Při testování je chránič několikrát udeřen ocelovým předmětem silou o energii 50 J. Pokud má chránič splňovat úroveň 1 (level 1), nesmí průměrná hodnota přenesené síly do chrániče přesáhnout 18 kN, žádný jednotlivý úder pak nesmí přesáhnout hodnotu 24 kN. Ke splnění úrovně 2 (level 2) naměřená přenesená síla nesmí přesáhnout v průměru 9 kN, žádný jednotlivý úder pak nesmí přesáhnout hodnotu 12 kN.