Jak vybrat parkovací senzory?

Ultrazvuk

Naprostá většina parkovacích senzorů funguje na principu ultrazvuku. Jedná se o zvukové vlny tak vysoké frekvence, že je lidské ucho není schopné zaznamenat. Senzor tyto zvukové vlny vysílá a měří, za jak dlouhou dobu se vrátí. Podobným způsobem se pomocí echolokace v prostoru orientují netopýři.

Vysílač a přijímač dříve fungoval samostatně, dnešní technologie je však dokázala spojit do jednoho komplexního senzoru. Jeho použití indikují charakteristická kolečka o průměru cca 14 mm v zadním, někdy i předním nárazníku. Právě toto narušení estetické celistvosti patří mezi nevýhody tohoto systému. Řešením může být jeho umístění do držáku SPZ.

Senzor vysílá signál o frekvenci 48, 58 nebo 68 kHz. S vyšší frekvencí lze totiž přesněji měřit vzdálenost a snižuje se tím možnost falešného poplachu o např. nízký obrubník. Z vracejícího se signálu je vypočtena vzdálenost k nejbližší překážce a tato informace je nejčastěji formou akustického signálu, který může být doplněn i grafickým znázorněním, předána řidiči.

Elektromagnetická

Nespornou výhodou této technologie je snadná a šetrná montáž, kde odpadá nutnost vrtání do nárazníku. Namísto jednotlivých senzorů je po celém obvodu vnitřní strany nárazníku přilepena anténa.

Při správné montáži je tato technologie prakticky bezporuchová. Důležitým faktorem zůstává, že funguje na dynamickém principu. V praxi tak dokáže detekovat pouze pohybující se předměty, automaticky tak ignoruje tažné zařízení nebo připojený vozík. Řidiči předává informace stejně jako systémy na principu ultrazvuku, ovšem pouze v okamžiku, kdy je vozidlo v pohybu.

Kamera

Parkovací senzory ve spojení s kamerou poskytují 100% kontrolu a dokonalý přehled toho, co se odehrává za vozidlem. Na dodávaném displeji vidíte nejen obraz z kamery, ale i vodící pruhy nebo přesnou zbývající vzdálenost.

Kamera je zpravidla kombinována s čidly a tak kromě vizuální kontroly umí zmenšující se vzdálenost nahlásit i akusticky charakteristickým pípáním. Nevýhodou zůstává náročnější montáž.

Místo použití

Pro zadní nárazník jsou určeny sady 4 senzorů, pro přední i zadní kontrolu pak sady 8 senzorů. Jejich umístění by mělo být min. cca 40 cm nad vozovkou, nebo v takové výšce, kterou doporučí výrobce. Je nutné dodržet horizontální a vertikální orientaci. Každý senzor má na sobě vyznačeno, která část má směřovat vzhůru. Vzdálenost mezi jednotlivými čidly není omezena. Důležité je pouze to, aby byly v jedné ose.

Pro správnou funkčnost se nedoporučuje navrtávání do kovových nárazníků. To, že je k tomu čidlo uzpůsobeno, si vždy ověřte u daného produktu.

Aktivace

U zadních senzorů postačí zapojení do parkovacího světla, které v případě signalizace couvání automaticky sepne i senzory. Jsou tak k dispozici po celou dobu jízdy vzad. Aktivace předních senzorů probíhá standardně sešlápnutím brzdového pedálu a jejich funkčnost je omezena na několik desítek vteřin.

Detekční vzdálenost

Senzory jsou vás nejčastěji schopné informovat o překážkách od max. vzdálenosti 2,5 m až po min. vzdálenost 0,1 m. Přičemž min. detekční vzdálenost je samozřejmě důležitější. Ta kolem 10 cm už umožňuje velmi pohodlné parkování.

Barva

Senzory se dodávají v několika základních barvách, naprostá většina z nich však jde přelakovat. Nástřik barvy provádějte velmi tenkou vrstvou tak, aby nedošlo k vniknutí dovnitř senzoru.

Nejprve se ujistěte, že jste senzory nainstalovali do správné výšky a dodrželi jejich prostorovou orientaci. Pokud i tak signalizují překážku, která neexistuje, lze chybný senzor zjistit vylučovací metodou.

Odpojujte postupně jednotlivá čidla a sledujte, kdy se problém ztratí. Pokud po odpojení nějakého čidla problém skutečně zmizí, zkuste ho ještě zasunout do jiného konektoru na řídící jednotce. Pokud se chybné hlášení bude opakovat, máte jistotu, že se jedná o vadné čidlo. V opačném případě se může jednat o závadu na řídící jednotce.