Jak vybrat procesor?

Na trhu dominují dva hlavní výrobci procesorů – AMD a Intel. Ti si vzájemně silně konkurují a snaží se přinášet procesory s co nejlepším poměrem cena/výkon. Obě značky nabízí procesory v základní, střední i nejvyšší třídě, procesory zaměřené a optimalizované pro různá využití.

Procesory AMD

Procesory AMD jsou charakteristické svým vyšším mnohojádrovým výkonem. Výhodou je, že v případě, kdy budete chtít pořídit výkonnější procesor AMD, nebudete muset měnit základní desku.

Frekvence (takt)

Jeden z klíčových parametrů se udává v jednotce GHz (gigahertz). Vypovídá o tom, kolik výpočtů dokáže jádro procesoru vykonat za jednu vteřinu. Vyšší frekvence obvykle znamená vyšší výkon, není ale jediným měřítkem. Celkový výkon ovlivňuje také počet jader.

Výrobci definují rozmezí taktů, například 4,4 – 5,3 GHz. To znamená, že procesor poběží stále na 4,4 GHz a krátkodobě dovede zrychlit až na 5,3 GHz. Maximální frekvence většinou dosáhne jedno až dvě jádra, ostatní pak běží na nižších frekvencích.

Počet jader a vláken

Procesory disponují více jádry proto, aby mohly provádět několik operací naráz. Základem jsou v dnešní době dvě jádra, která plně postačí běžnému kancelářskému či domácímu PC. Náročnější uživatelé včetně hráčů by měli sáhnout po procesoru s alespoň čtyřmi jádry. Více jader již pak dokáže využít pouze úzké spektrum programů, zejména u serverových či renderovacích procesorů má ale šest, osm a více jader své opodstatnění.

Spolu s jádry hrají roli také virtuální vlákna, která pomáhají fyzickým jádrům provádět úkoly rychleji. U některých procesorů tak narazíte na technologie hyper-threadingu/SMT, tedy virtuální zdvojnásobení počtu jader. Zvýšení výkonu ale pochopitelně není tak vysoké jako v případě jejich fyzické přítomnosti.

Možnost přetaktování

Mnoho procesorů je nabízeno ve verzi s odemčeným násobičem, jenž umožňuje přetaktování. To znamená zvyšování původní frekvence. Obvykle je to možné v řádu několika desítek procent, nicméně procesor při přetaktování spotřebuje více energie a vyžaduje také velmi dobré chlazení.

V případě taktování je často nutné počítat i s investicí do kvalitnějšího chladiče, než toho, který obdržíte s procesorem. U některých procesorů se setkáte také s funkcí automatického přetaktování (Turbo Boost / Turbo Core), kdy procesor v případě potřeby samostatně frekvenci po určitou dobu zvýší.

Mezipaměť

Též vyrovnávací paměť nebo cache slouží k ukládání mezivýpočtů tak, aby jednotlivá jádra mohla na úlohách pracovat souběžně. Přenos mezi ní a procesorem je rychlejší než při ukládání dočasných výpočtů do paměti RAM. V současné době je nicméně takřka vždy dostačující a na výkon procesoru má v naprosté většině případů vliv maximálně v jednotkách procent. Mezipaměť je nejčastěji udávána v jednotkách MB.

Socket a chipset

Procesor se zapojuje do patice základní desky. Technologický vývoj vyžaduje jednou za čas inovaci i této části, navíc každý výrobce využívá svoji. Tedy pokud máte nyní základní desku s procesorem Intel, určitě do ní nezapojíte procesor AMD. Socketů každý výrobce používá několik, proto je potřeba zohlednit, aby patice základní desky a její chipset byly s daným procesorem kompatibilní.

Spotřeba

Udává se jako TDP (Thermal Design Power) v jednotce Watt (W). Deklarovaná spotřeba platí při maximálním zatížení. Důležitý parametr je to kvůli provozním nákladům a kompatibilitě se zdrojem.

Chladič

Procesory se při práci poměrně výrazně zahřívají. Některé základní si sice vystačí s pasivním chlazením, většina ale potřebuje vlastní chladič. Výrobci jej v některých případech dodávají přímo k procesorům, na jejich chlazení ale obvykle postačí pouze při základním nastavení frekvence. V případě procesorů určených k taktování většinou chladič součástí balení nebývá a je potřeba jej koupit zvlášť. Kromě výkonu je důležitým parametrem také počet otáček a s ní související hlučnost, při větší zátěži totiž některé chladiče) dokážou být poměrně hlasité.

Teplovodivé pasty

Chladiče na procesory

Základní desky

Paměti