Jinak budeme umísťovat pruty při lovu za větru, jinak na vysokém břehu a pochopitelně při lovu na feeder je dáme do jiné polohy než při chytání dejme tomu na klasickou položenou. Je to kvůli lepšímu rozeznání záběru, s kratšími pruty potřebujeme zase trochu jinak zasekávat než s těmi opravdu dlouhými, zvolme si tedy ideální pomůcku.
U vidliček budeme provádět nastavení pro každý prut zvlášť, což je výhodné zejména v hodně členitém a poměrně komplikovaném terénu, případně i tam, kde chceme mít pruty dál od sebe nebo jejich umístění průběžně měnit. Do hlíny vidličky snadno zapíchneme a stabilně drží, nemají tendenci se vyvracet po zafoukání větru. Jenže ne vždy jsou podmínky až tak optimální. Pro zapíchnutí do jemnějšího písku budou vhodné značně delší vidličky, které zůstanou dostatečně pevné a prut nebude rušivým způsobem vibrovat nebo se pohupovat. Hodně tvrdý povrch bývá mnohem tvrdším oříškem, ani tady ale nemusíme být bezradní. Zavrtávací vidličky se speciálními hroty vniknou dobře i do opravdu tvrdého podkladu a zajistí prutu správnou polohu, v případě záběru stačí natáhnout ruku, přiseknout… Pokud jsme udělali všechno správně a měli i trochu onoho příslovečného štěstí, cítíme v ruce odpor bojující ryby. Vidličky jsou prakticky vždy řešeny jako teleskopické (zasunovací) a tak jejich délku nastavíme podle potřeby. V horní části mají buď jednoduchý rozštěp ve tvaru písmene „Y“, nebo jsou řešeny pomocí různých úchytů a svorek, případně mají i zapínatelnou pojistku proti odtažení prutu rybou. Jenže s těmi bývá velký problém právě při zasekávání, stačí na to zapomenout a je tu problém. Tedy u vidliček opravdu platí, že krása i funkčnost se skrývá v jednoduchém, ale řemeslně dokonalém zpracování a použití kvalitního materiálu.