Existuje hned několik typů stabilizace obrazu. Základní je rozdělení na stabilizaci mechanickou a na stabilizaci digitální.
Obsah článku
Digitální stabilizace obrazu
O digitální či elektronické stabilizaci obrazu se mluví především v souvislosti s videem. Fotoaparát (případně mobilní telefon nebo dron) na natáčené záběry aplikuje určitý ořez a pomocí zabudovaného softwaru je pak stabilizuje - tak, aby každý snímek plynule navazoval na ten předcházející. Digitální stabilizace obrazu není ani zdaleka tak spolehlivá jako stabilizace mechanická a jejím důsledkem je částečná ztráta kvality videa.
Mechanická stabilizace obrazu
Mechanická stabilizace obrazu využívá k eliminaci otřesů fyzický stabilizátor zabudovaný v samotném těle fotoaparátu nebo v jeho objektivu (možné je i použití obojího - stabilizátory spolu ve většině případů dokáží spolupracovat).
Optická stabilizace obrazu (OIS)
Optická stabilizace obrazu označuje stabilizátor nacházející se v objektivu. Optické členy uvnitř objektivu svým pohybem stabilizují obraz a vy tak budete moct točit stabilizované video a fotit i při nižší rychlosti závěrky.
Stabilizace obrazu pohybem senzoru (IBIS)
IBIS z anglického in-body image stabilization označuje stabilizátor skrývající se uvnitř těla fotoaparátu, respektive kamery. Tento druh stabilizátoru eliminuje jakékoliv chvění, a to přímo pohybem senzoru. Pořídíte-li si fotoaparát s IBIS, nebudete se již muset starat o to, aby měl stabilizaci obrazu i každý z vašich objektivů.
Využití stabilizace obrazu při focení
S fotoaparátem a objektivem bez stabilizace zvládnete z ruky vyfotit relativně ostrou fotku s expozičním časem kolem 1/80 sekundy.
Se stabilizací budete schopni zachytit ostrou fotku i při mnohem nižších expozičních časech - například i kolem 1/20 sekundy (záleží na okolnostech a na kvalitě stabilizátoru). Získáte tak k dobru spoustu světla a světlo je při focení všechno! Proto si fotografové vždy vzájemně přejí „dobré světlo“.
Nejlepší fotomobily Nejlepší fotoaparáty pro začátečníky Nejlepší objektivy
