Kysané zelí a šťáva z něj – účinky na zdraví a obsah vitamínů či kalorií

Zelí vyniká zejména vysokým obsahem vitamínu C. Jde o silný antioxidant chránící buňky před oxidativním stresem, dále však podporuje funkci imunitního systému či nervové soustavy a přispívá k psychickému zdraví. Ovlivňuje tvorbu kolagenu potřebného pro kosti, chrupavky, zuby, kůži a cévy. Podporuje i energetický metabolismus a snižuje únavu.

Obsahuje také vitamín K, který se podílí na správném srážení krve a zdraví kostí. Díky vláknině vám zelí pomůže od zažívacích obtíží, přičemž vás hezky zasytí. To jej v kombinaci s nízkým obsahem kalorií a velkým množstvím vody dělá zcela ideální složkou jídelníčku při hubnutí.

Kysané zelí pak nad tím syrovým vyniká zejména obsahem probiotik a kyseliny mléčné, které vznikají právě kvašením neboli fermentací. Ty se starají o zdravou střevní mikroflóru, kde probiotické bakterie posilují imunitu, brání proti infekcím a podporují další růst mikroflóry potřebné pro zdravé trávení.

Fermentace pak také zlepšuje vstřebatelnost některých vitamínů a živin a také prodlužuje trvanlivost kvašeného pokrmu. Nutričně je velmi cenná i voda z kysaného a syrového zelí.

Tato plodina je nesmírně zdravá v syrovém, vařeném i kysaném stavu. Obsahuje cca 90 % vody, kterou doplňuje velké množství vitamínu C, několik vitamínů skupiny B, vápník, hořčík či fosfor. Kromě toho v něm najdete antioxidanty bojující proti volným radikálům a glukosinoláty, kterým se přisuzují účinky proti některým rakovinám. V kysaném stavu vyniká obsahem probiotik.

V tabulce níže najdete přehled, jaké jsou přibližné výživové hodnoty pro 100 g hlávkového bílého zelí v syrovém stavu. To pak můžete srovnat s procenty či gramy denní doporučené dávky (DDD). Co obsahuje?

Šťáva ze zelí, zejména ta fermentovaná z kysaného, je právem považovaná za velmi cennou. Kromě vitamínů a dalších prospěšných látek totiž obsahuje velké množství probiotických bakterií, které výrazně ovlivňují zdravé trávení a dobrý stav střev. Pročistí zažívací systém a pozitivně vás nakopne. Pokud s ní začínáte, zkoušejte nejprve menší dávky, ať si otestujete, jak na ni bude vaše tělo reagovat. Mohla by totiž mít projímavé účinky. Doporučené dávkování tak je 200 ml denně.

Samozřejmě si šťávu můžete koupit, pozor však na obsah dalších látek jako třeba konzervantů. Při pasterizaci pak také může dojít ke snížení obsahu probiotik a dalších prvků. Proto doporučujeme si ji vyrobit doma. Jak na to?

Šťáva z kysaného zelí

• 500 g domácího nebo kupovaného kysaného zelí (bez konzervačních látek a cukru)

• 500 ml filtrované nebo převařené vody

• kmín, kopr nebo jiná bylinka dle chuti (volitelně)

Postup

Pokud je zelí hodně slané nebo jinak dochucené, propláchněte jej pod tekoucí vodou. Vložte ho do mixéru, přidejte vodu a rozmixujte dohladka.

Směs přeceďte přes jemné síto, plátno nebo čistou utěrku. Zbytky zelí můžete použít do polévky nebo salátu. Chcete-li, přidejte do šťávy špetku kmínu nebo nasekaný kopr.

Vlijte do sklenic nebo lahví a uchovávejte v lednici, kde vydrží až několik dní. Podávejte vychlazené.

Tipy na odšťavňování, fermentování a zavařování plodin

Šťáva ze syrového zelí

Jednu hlávku zelí překrájejte na menší kousky, které se vejdou do vkládacího otvoru vašeho odšťavňovače. Připravit si můžete také jinou zeleninu (mrkev, okurku, špenát apod.) nebo ovoce (jablko, hrušku, citrusy), koření či bylinky (zázvor, mátu) a tím hlávku doplnit.

Postupně zeleninu odšťavňujte a na závěr tekutinu proceďte přes jemné síto nebo čistou utěrku. Vlijte do sklenice a vypijte hned nebo krátce uchovávejte v lednici. 

Jak vybrat odšťavňovač?

Konzumace této plodiny je vhodná zejména na podzim a v zimě, kdy má tělo celkový nedostatek vitamínů a dalších živin. Jíst jej můžete v jakoukoliv denní dobu. K snídani třeba ve smoothie nebo zeleninové šťávě, v salátu nebo v placičkách. Na oběd a k večeři se hodí dušené nebo pečené jako náhrada jiné přílohy či v polévce. Kysané snadno přidáte téměř ke všemu. 

Dospělí mohou denně sníst kolem 1 šálku/200 g kysaného zelí. Pokud nemáte nějaké zdravotní problémy ani vám nezpůsobuje nepříjemné nadýmání, není horní hranice nijak omezená. Ve větším množství však kysané zelí může mít projímavé účinky.

Dětem lze syrové zelí podávat od 9. měsíce. Na začátku jej poduste a podávejte jako pyré. Dítko však pečlivě pozorujte, zda mu nezpůsobuje nadýmání, což se projevuje neklidem a pláčem. Můžete jej připravovat dušené nebo ho přidat do polévky, mnoha dětem však chutná samo o sobě a není třeba jej schovávat do pokrmů. Kyselé se doporučuje až od 1. roku věku. 

Zelí v těhotenství ano, při kojení opatrně

Vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C, kyseliny listové a dalších látek se konzumace v těhotenství rozhodně doporučuje. Užijte si zejména to kvašené, ve kterém jsou také probiotika, ale jíst můžete i saláty, rolky a placky ze zelí nekysaného. Jen berte v potaz, jak konkrétně vaše tělo tuto potravinu zpracovává. Pokud by vám po něm bylo těžko nebo vás nepřiměřeně nadýmalo, konzumaci omezte.

Na požívání při kojení se však názory různí. Vitamíny a minerály se skrz mateřské mléko dostávají k miminku, zelí může také podpořit laktaci. Na druhou stranu působí nadýmavě, a to je zpravidla při kojení nežádoucí. I tyto látky totiž procházejí potravou k dítěti a následně jej může rozbolet bříško, což se projevuje neklidem a pláčem.

V těhotenství si mnohé ženy často dopřávají kromě zelí také kyselé okurky – přečtěte si o nich víc: Jak na nakládání a zavařování okurek

Zelí a dna

Zelí má ve 100 g jen kolem 8 g gramů purinů, jejichž nadměrný příjem je spojován s vyšší hladinou kyseliny močové, a proto jej můžete při dně jíst. Doporučuje se i díky svému vysokému obsahu vody, vitamínu C a antioxidantům, které mají vliv na celkové zdraví člověka. V kvašené variantě se navíc vyskytují probiotika mající dobrý vliv na zdraví střev a tamější mikroflóru ovlivňující celé tělo.

Zelí při jaterní dietě

Zelí je poměrně aromatická zelenina, která může leckoho nadýmat, a proto se při jaterní dietě příliš nedoporučuje. Může totiž zatěžovat organismus. Na druhou stranu obsahuje antioxidanty, glukosináty, vitamíny, více vlákniny i vody a málo tuků, což se při této dietě doporučuje a podporuje to vylučování toxinů. Zvlášť v tomto případě vám tak doporučujeme se poradit se svým lékařem a probrat váš konkrétní případ.

Dále je pro ochranu jater vhodné vynechat přepálené tuky, tučná masa a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku (tučné sýry, šlehačka), alkohol, luštěniny, ale třeba i čokoládu a zmrzliny.

Zelí a cukrovka

Syrové i kysané zelí je velmi zdravé a obsahuje spoustu prospěšných látek. Kromě výše i níže zmíněných antioxidantů a řady vitamínů má vysoký obsah vlákniny a vody, na druhou stranu v něm najdete minimum kalorií, tuků a cukrů. Tak může pomoci v řízení hladiny krevního cukru.

V kysané variantě, i třeba v asijském kimchi, se vyskytují také probiotika, která ovlivňují zdravé trávení a střevní mikroflóru. I ta se podílí na celkové harmonii organismu. Doplňte jej dalšími zdravými potraviny a, zejména pokud trpíte také na vysoký tlak, kontrolujte množství soli.

Před většími změnami životního stylu a jídelníčku kontaktujte svého lékaře a poraďte se.

Ovlivňuje zelí hubnutí?

Jde o nízkokalorickou potravinu s minimem tuků a cukrů. Naopak v sobě má spoustu vody, antioxidantů, vlákniny, vitamínů a dalších zdraví prospěšných prvků. Kysané zelí má navíc velmi zdravá probiotika ovlivňující dobrý stav střev. Díky menšímu obsahu kalorií a velkému množství vlákniny jej můžete sníst relativně hodně, přičemž vás účinně a na delší dobu zasytí a vy nepřekročíte denní kalorický příjem.

Pečené a dušené zelí může nahradit jinou přílohu a i oblíbená zelňačka je bez uzeniny a zahuštění relativně zdravou polévkou. Otrlejší si mohou zelí přidat i do smoothie, a tím v nápoji navýšit obsah vitamínů a vlákniny.